Založit webové stránky nebo eShop

Blog


Jedno z krásných rán v Beskydském pralese

Pomalu svítá. Ranní paprsky slunce mě nekompromisně probouzejí a lákají ven. Červený obr se vyhoupnul a ještě ospale kouká přes díru ve starém buku. Kolik takových rán už tenhle strom zažil ? Tahle otázka mi při pohledu na tyto majestátné stromy vždy vrtá hlavou. I když tenhle „prales“ není ten opravdový, skutečný, divoký, přesto mě naplňuje krásou a také respektem k přírodě.
Díky ti, markýzi Géro za to, že jsi nevědomky přispěl k tomu, že tady máme tyto stromy velikány.
Chvíli obdivuji probouzející Slunce, a na druhé straně uhasínající měsíc.
Usedám na nedávno vyvrácený kmen buku a tiše a z úctou  pozoruji co se děje brzo po ránu kolem mě.
Začíná rej motýlů. Však ano ! Včera jsem pozoroval motýlí ráj. Na jedné nádherně květoucí polaně poletovali a hledali sladký nektar desítky různých motýlů. Babočky paví oka předváděli své křídla z varovnými očkami na horní straně. Naopak když je sklopili k sobě, byli nenápadni.
A kdopak nás to přišel navštívit ? Krásný Perleťovec stříbropásek. Ty poslouchej, přiletěl jsi až teď a vyháníš ostatní ?
Doslova hejno Žluťásku řešetlákových poletuje z květu na květ a pilně krmí svá bříška nektarem. Občas proletí Bělásek ovocný se svým žilkováním na křídlech.
A další pracanti sbírají pyl a přitom poskytují kytičkám cennou službu. Čmeláci  - jak to dělají, že dokážou popřít naše známé zákony fyziky ? Přece by vůbec neměli létat a přesto bravurně poletují mezi květy a mají na sobě zásobu pylu.
Jedna louka a tolik života. Přemýšlím, kdy jsem naposled viděl tolik motýlů. Bohužel není mnoho míst kde je to běžné. Louky posečeny před rozkvětem, život se na nich zastavil.
Jejda, tak jsem se zahleděl do krásy motýlích křídel, že jsem si nevšiml mladých brhlíků, kteří kolem mě poskakují po padlých stromech a  hledají nějaký ten hmyz ke snídani. Nádherná podívaná !
Dole na zemi něco šustlo – to myšice prozkoumává staré bukvice, jestli by ještě nebylo nějaké semínko k snědku.
Teď se mi v mysli vybavuje noční setkání. Plch velký, který je tady v malé lovecké chatě pánem, se na mě přišel v noci podívat. Kouknul na mě, písknul a rozlobeně utekl první noc.  Druhou noc už jen koukal a teď jsme kamarádi. Předvádí se přede mnou, dokonce mi přivedl ukázat i svou družku. Neboj se kamaráde, já tady budu jen chvíli a pak je zase celá chatička Tvá.
Do ranního rozjímání mě vrací nedaleký zvuk bubnujícího Datla. Třísky létají kolem stromu a Pan Datel hledá chutnou potravu.
Kolem mě pomalu letí nějaký brouček. Usedá na bílou čepičku rostlinky a já poznávám Tesaříka skvrnitého. I ten se přišel nasnídat.
 
Pěkné ráno, moc pěkné. Proč tohle někteří nevnímají ? Nevidí, nechtějí vidět ? Ne, spousta lidí tvrdí, že na to nemají čas. Proč ? Nechápu.
Probouzí se nový den. V dálce mě zaujme rychlý přelet ve vzduchu.
 
Vstávám , vydávám se za dalším dobrodružstvím…

 

TOPlist